Deepfake „investiční rady“ a falešní bankéři: co o podvodech v roce 2026 doložitelně víme

Krátce: Podvody s falešnými investicemi a telefonáty „z banky“ patří v Česku v roce 2026 k nejrychleji rostoucím formám kriminality. Policie i Česká národní banka opakovaně varují, že podvodníci nově zneužívají videa a fotografie vytvořené umělou inteligencí. Tento text shrnuje, co o tom doložitelně víme z oficiálních zdrojů – bez spekulací a bez senzací.

Každý údaj níže má odkaz na veřejně dostupný zdroj (seznam je na konci článku). Kde zdroj popisuje jednotlivý případ, uvádíme ho jako příklad, ne jako celostátní statistiku.

Jak velký je problém

Policejní prezidium v květnu 2026 uvedlo, že online podvody tvoří už tři čtvrtiny veškeré kyberkriminality a že v březnu 2026 zaznamenala policie meziroční nárůst o více než 37 %. Nejrychleji rostoucí formou jsou podle policie telefonáty, při nichž se pachatelé vydávají za pracovníky bank nebo Policie ČR. Oběťmi jsou v 80 % případů ženy a průměrná škoda u telefonních podvodů dosahuje 744 000 Kč; u takzvaných romantických podvodů je to 513 000 Kč.

Už počátkem dubna 2026 mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek pro ČT24 uvedl, že od začátku roku policie eviduje přes 480 případů podvodných telefonátů a celková škoda dosahuje skoro čtvrt miliardy korun.

Policie zároveň upozorňuje, že skutečný rozsah je vyšší, protože řada obětí případy nehlásí.

Deepfake jako „doporučení“ investice

Druhou linií jsou falešné investice na internetu. Policie ČR v dubnu 2026 popsala, že podvodníci pomocí umělé inteligence vytvářejí realistická videa či fotografie známých osobností – podnikatelů, politiků nebo moderátorů –, kteří v nich údajně „doporučují investici“. Tyto osoby ve skutečnosti takové video nikdy nenatočily a o jeho existenci často ani nevědí. Policie to shrnuje větou: „Ani video se známou osobností není důkaz pravdy.“

Česká národní banka v březnu 2026 vydala samostatné upozornění na podvodná videa a články s fotografiemi vytvořenými pomocí AI, které zneužívají identitu známých osobností. Jako příklady jmenovala subjekt SEGURO MALEDOXY a platformu Ziskotria; podle ČNB tyto subjekty nemají povolení ani licenci k činnosti na finančním trhu. ČNB popisuje i mechaniku: podvodné weby se tváří jako legitimní zpravodajství a vedou uživatele na finální podvodnou stránku s vymyšlenými rozhovory.

Důležité upřesnění: lidé, jejichž tvář se v takových reklamách objevuje, jsou oběťmi zneužití identity, ne aktéry podvodu.

Jak to probíhá: tři doložené případy

• Olomoucký kraj (zveřejněno 18. 3. 2026): 54letý muž zareagoval na deepfake video, v němž známé osobnosti údajně propagovaly investice do virtuální měny. Kontaktovala ho „makléřka“ přes WhatsApp a přesvědčila ho k první investici 228 eur. Později zareagoval na další podobnou reklamu. Během půl roku přišel celkem o 129 tisíc korun. Druhý podvod prokoukl, když po něm chtěli před „vyplacením zisku“ zaplatit 90 tisíc korun jako provizi.
• Děčínsko (zveřejněno 8. 12. 2025): muže kontaktoval údajný investiční poradce s nabídkou investic do kryptoměn „řízených umělou inteligencí“. Po vstupním poplatku 270 USD mu oznámil fiktivní zisk 360 tisíc korun. Při „výběru“ si muž na pokyn volajícího nainstaloval aplikaci, která umožnila vzdálený přístup k telefonu. Podvodník pak na jeho jméno založil účet u jiné banky a provedl transakce za nejméně 590 tisíc korun.
• Ústecký kraj (zveřejněno 26. 3. 2026): ženu kontaktoval falešný policista, přepojil ji na „pracovnici ČNB“ a ta ji přes WhatsApp instruovala k převodu peněz na „bezpečné účty“. Žena přišla o více než 305 tisíc korun. Podezření pojala, až když ji podvodníci navedli, aby bance tvrdila, že transakce provedla sama.

Opakující se vzorec

Policie popisuje scénář falešných investic velmi podobně napříč případy: po registraci se ozve „poradce“, navede k instalaci aplikací (někdy pro vzdálený přístup), oběť zaplatí menší částku, pak je přesvědčována k vyšším investicím, někdy k předání hotovosti nebo dokonce k úvěru.

U telefonních podvodů policejní prezidium uvádí, že útočníci oběť vystraší („váš účet je napaden“), izolují („nikomu nic neříkejte“), manipulují k převodu na údajně „bezpečný účet“, nutí instalovat aplikace pro vzdálený přístup nebo k výběru hotovosti. Hovory podle policie trvají klidně i 12 hodin a střídá se v nich několik lidí.

ČNB vysvětluje i technický trik, kvůli kterému hovor působí věrohodně: spoofing. Podvodník dokáže napodobit telefonní číslo instituce, takže příchozí hovor na displeji může vypadat jako hovor z infolinky banky nebo policie.

Jak poznat podvodnou nabídku

Z doporučení Policie ČR a ČNB lze sestavit krátký kontrolní seznam:

• Video nebo fotka známé osobnosti není důkaz. Podezřelé jsou nepřesně synchronizované rty, „příliš dokonalý“ obraz a výzva k okamžitému jednání.
• Zkontrolujte adresu webu – podle ČNB často neodpovídá zpravodajskému serveru, za který se stránka vydává.
• Ověřte, zda subjekt má licenci, v seznamech regulovaných subjektů ČNB.
• Neinstalujte aplikace na žádost lidí, které neznáte, a nepřihlašujte se do bankovnictví během hovoru.
• „Bezpečný účet“ neexistuje. Policie ani banka po telefonu převody peněz nevyžadují.
• Nepřijímejte a nepřeposílejte cizí peníze – policie upozorňuje, že to může být legalizace výnosů z trestné činnosti a riziko trestního stíhání.

Policie doporučuje pravidlo 3Z: Zastav – Zavěs – Zkontroluj (ověřte situaci přímo u své banky na číslo, které znáte). Podezřelá čísla falešných bankéřů či policistů lze podle policie hlásit telefonním operátorům na čísle 7726. Pokud už k podvodu došlo, ihned kontaktujte banku a Policii ČR – rychlé nahlášení zvyšuje šanci na zablokování transakcí.

Co z toho plyne

Doložitelná fakta ukazují dvě věci. Zaprvé: technologie generování obrazu a hlasu podvodníkům zlevnila „důvěryhodnost“ – tvář známého člověka je dnes k dispozici bez jeho vědomí. Zadruhé: rozhodující krok podvodu není technický, ale psychologický – strach, spěch a autorita. Právě těm se věnuje navazující text v rubrice Rozbory manipulace.

Poznámka EXNET: V rubrice EXNET Fiction vychází série Spisy Specter_01, která podobné situace zpracovává jako výslovně fiktivní příběh. Fakta z tohoto článku a fikce se nemíchají – tento text je ověřená analýza.