Od 2. srpna musí být deepfake označen. Co přesně ukládá článek 50 AI Actu

Krátce: Od 2. srpna 2026 platí v celé EU pravidla transparentnosti podle článku 50 Aktu o umělé inteligenci (AI Act). Deepfake videa, fotografie a nahrávky musí být viditelně označené a určité texty vytvořené AI také. Shrnujeme, co přesně z oficiálních výkladů Evropské komise a Českého telekomunikačního úřadu plyne – a kde jsou výjimky.

Tento článek není právní poradenství. Vychází z textů Evropské komise (FAQ k článku 50 z 24. 7. 2026 a zprávy z 2. 8. 2026) a tiskové zprávy ČTÚ z 31. 7. 2026. Odkazy jsou na konci.

Od kdy a pro koho

Podle Evropské komise se článek 50 AI Actu uplatňuje od 2. srpna 2026. Omezené přechodné období platí jen pro systémy AI uvedené na trh před tímto datem, a to pouze pro povinnost strojově čitelného značení výstupů (čl. 50 odst. 2) – ty musí povinnost splnit od 2. prosince 2026. Obsah vytvořený před 2. srpnem 2026 se podle Komise nemusí označovat zpětně, Komise to ale doporučuje.

Zákon rozlišuje dvě role a ČTÚ doporučuje začít právě tím, kterou z nich zastáváte:

• Poskytovatel – kdo systém AI vyvíjí nebo nechává vyvinout a uvádí ho na trh či do provozu pod svým jménem.
• Zavádějící subjekt (anglicky deployer) – kdo systém AI používá ve své pravomoci, s výjimkou čistě osobní neprofesionální činnosti.

Komise upřesňuje, že soukromá osoba, která si pro sebe vytvoří deepfake a sdílí ho na sociálních sítích, je mimo rozsah AI Actu. Pokud ale z takové činnosti pravidelně získává ekonomický prospěch, jde o profesionální činnost a stává se zavádějícím subjektem. U firem jsou zavádějícím subjektem firma, ne jednotliví zaměstnanci, kteří s nástrojem pracují.

Čtyři typy povinností

ČTÚ a Komise popisují tyto situace:

1. Komunikace s AI (čl. 50 odst. 1): lidé musí být informováni, že komunikují s chatbotem, voicebotem či jiným systémem AI – pokud to není zřejmé. Upozornění má zaznít od začátku první interakce.
2. Strojově čitelné značení (čl. 50 odst. 2): poskytovatelé generativních systémů musí zajistit, aby zvukový, obrazový, video i textový výstup byl označen ve strojově čitelném formátu a byl detekovatelný jako uměle vytvořený. Komise uvádí výjimky, např. krátké řetězce znaků, zdrojový kód nebo běžné asistenční úpravy.
3. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace (čl. 50 odst. 3): dotčené osoby musí být o použití takového systému informovány.
4. Deepfake a texty veřejného zájmu (čl. 50 odst. 4): zavádějící subjekty musí zřetelně označit deepfake obsah a AI text zveřejněný za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.

Co je „deepfake“ podle zákona

AI Act v článku 3 bodu 60 definuje deepfake jako obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený či upravený AI, který se podobá existujícím osobám, objektům, místům, subjektům nebo událostem a člověku by se falešně jevil jako autentický nebo pravdivý. Komise z toho vyvozuje tři kumulativní kritéria:

• podobnost – vysoká míra shody se zobrazeným subjektem,
• existence – napodobuje něco, co existuje nebo by mohlo věrohodně existovat,
• falešný dojem pravosti – schopnost oklamat člověka ohledně autenticity.

U třetího kritéria se podle Komise zohledňuje kontext a publikum: pokud publikum v daném kontextu neočekává, že jde o skutečný záznam, obsah se mu nemusí jevit jako autentický. Příkladem jsou filmové triky nebo generované pozadí ve filmu.

Jak má označení vypadat

Podle Komise musí zavádějící subjekt deepfake zveřejnit s označením nejpozději při prvním zhlédnutí, a to jasně a rozlišitelně – viditelným nebo slyšitelným štítkem, bez potřeby technických nástrojů. Nestačí spoléhat jen na strojově čitelnou značku, kterou do obsahu vloží poskytovatel nástroje.

ČTÚ jako praktický příklad uvádí štítky či ikony typu „AI generated“ pro plně generovaný obsah a „AI modified“ pro obsah upravený pomocí AI. Evropská komise ve zprávě k 2. srpnu uvádí, že EU k tomuto účelu vytvořila soubor ikon. Příklady vhodného označení obsahuje i Kodex správné praxe pro transparentnost AI generovaného obsahu – podle Komise jde o dobrovolný nástroj, který Komise i Rada pro AI posoudily jako adekvátní.

Výjimky, na které se často zapomíná

Umění, satira, fikce. U deepfake obsahu, který je součástí zjevně uměleckého, tvůrčího, satirického nebo fiktivního díla, se povinnost omezuje na vhodné označení, které nebrání zobrazení či požitku z díla. Označit se tedy musí i fikce – jen citlivěji.

Text s lidskou redakční kontrolou. Zveřejněný AI text o věcech veřejného zájmu nemusí být označen, pokud prošel lidským přezkumem nebo redakční kontrolou a někdo za publikaci nese redakční odpovědnost. Komise zdůrazňuje, že povrchní kontrola, jako je oprava pravopisu nebo gramatiky, se za lidský přezkum nepovažuje. Redakční kontrolou se rozumí skutečná pravomoc text schválit, upravit nebo zamítnout z věcných důvodů, včetně ověření faktů a zdrojů.

Mezi témata veřejného zájmu Komise řadí mimo jiné politiku a demokratické procesy, veřejnou správu, justici, bezpečnost, veřejné zdraví, životní prostředí, bezpečnost spotřebitelů a ekonomický, finanční, vědecký či kulturní vývoj.

Kdo dohlíží a jaké hrozí sankce

Dodržování pravidel budou podle Komise vymáhat hlavně vnitrostátní orgány dozoru nad trhem; ČTÚ uvádí, že v Česku půjde mimo jiné o ČTÚ. Evropský úřad pro AI má jen omezenou roli – například u systémů postavených na obecných modelech AI, pokud systém i model dodává tentýž subjekt. Pokuty mohou podle Komise dosáhnout až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu; u malých a středních podniků lze zohlednit přiměřenost.

Co to znamená pro čtenáře

Pro běžného čtenáře je podstatné jedno: štítek „vytvořeno AI“ u videa nebo fotky je od srpna 2026 povinný u obsahu, který by mohl působit jako skutečný záznam. Jeho absence ale neznamená, že obsah je pravý. Podvodníci, kteří zneužívají tváře známých lidí v investičních reklamách, pravidla nedodržují – o tom píšeme v analýze o deepfake podvodech.

Jak to řeší EXNET

EXNET je experiment, ve kterém texty i obrázky vytváří převážně AI. Každý článek proto nese viditelné označení míry využití AI, fikce je označena hlavičkou i rubrikou EXNET Fiction a obrázky nezobrazují skutečné osoby. Redakční kontrolu textů provádí v rámci experimentu AI (EXNET Director), nikoli člověk – proto označujeme vždy všechny texty.